Jarní obloha

Základním orientačním útvarem na jarní obloze je takzvaný Jarní trojúhelník. Tvoří ho tři jasné hvězdy: Regulus, Spika a Arcturus, podle kterých lze nalézt také nejvýznačnější souhvězdí jara Lva, Pannu a Pastýře. Hvězda Regulus ve Lvu se nachází velmi blízko k rovině ekliptiky (tj. k rovině, po které se po obloze pohybují tělesa sluneční soustavy) takže v jeho těsné blízkosti lze čas od času spatřit Měsíc či některou z planet. Dalším typicky jarním souhvězdím je například souhvězdí Hydry (bájné mořské obludy), která se po obloze táhne v rozsahu téměř 100 stupňů, a jedná se tak o největší souhvězdí oblohy vůbec.

Jarní nebe bohužel na rozdíl třeba od zimního neoplývá tolik krásou pozorovatelsky vděčných objektů, jakými jsou například mlhoviny nebo hvězdokupy. Jedná se totiž o část oblohy, kde se díváme mimo disk naší galaxie "Mléčné dráhy", takže hustota hvězd a dalších objektů je zde nepoměrně nižší než na obloze letní nebo zimní. Avšak vezmeme-li k ruce hvězdářský dalekohled, tak právě díky tomu, že máme "volný výhled", můžeme obdivovat krásy desítek vzdálených cizích galaxií, nebo dokonce jejich skupin - kup.

Velké kupy galaxií se nacházejí Panně a v jinak nevýrazném souhvězdí Vlasů Bereniky. Bohužel pozorování jedné z nejkrásnějších galaxií, M83, v souhvězdí Hydry je v našich zeměpisných šířkách takřka nemožné, protože samo souhvězdí se i ve vrcholu své dráhy nachází velmi nízko nad obzorem. Za vychutnáním krásy M83 bychom museli cestovat mnoho kilometrů na jih.

Za použití dalekohledu lze pozorovat také několik hezkých dvojhvězd. Jednou z nich je hvězda Izar v souhvězdí Pastýře zajímavá tím, že složky hvězdy mají snadno odlišitelnou velikost a barvu. Jasnější je zbarvena do červena, slabší do modra.